Dobrovolníci z Lafarge Cement opět pomáhali

Dobrovolníci z Lafarge Cement opět pomáhali

Firma Lafarge Cement, a. s. z Čížkovic již několikrát pomohla v zařízeních sociálních služeb v Litoměřicích a přestože pomáhají prostřednictvím Dobrovolnického centra Diecézní charity Litoměřice, nejsou to pouze zařízení charitní.

Ve středu 29.4. se již po šesté aktivně zapojili do pomoci v sociálních službách v Litoměřicích, tentokrát to bylo opět v Domově u Trati, který navštívili již počtvrté. Na to jak pomáhali, jsme se zeptali Veroniky Vedejové, koordinátorky zmiňovaného Dobrovolnického centra: „Ve středu se opět vrhli na malování, tentokrát vymalovali chodby jídelnu a jednu kancelář. Vše zvládli za plného provozu, což místním obyvatelům vůbec nevadilo, ba naopak, pro místní seniory to bylo díky vstřícnému a trpělivému přístupu dobrovolníků vítaným zpestřením.“

Přestože je malování hlavní činností dobrovolníků v Domově u Trati, v loňském roce pomáhali také s úpravou okolí domova. Pleli záhony, řezali stromy, sekali dříví a natírali venkovní nábytek, okolí domova změnili doslova k nepoznání.

„Všechen materiál si vždy obstarají sami. Tentokrát se také soustředili na zachování původních barev, podle kterých se senioři v domově orientují. Přípravy na malování i následný úklid je pro dobrovolníky z Lafarge samozřejmostí. Jejich pomoc je k nezaplacení,“ hodnotí aktivitu dobrovolníků  Mgr.Karel Reissmüller, vedoucí domova.

Firemní dobrovolnictví pod vedením Dobrovolnického centra Diecézní charity Litoměřice se stále rozrůstá. Nejaktivnější firmou, která se často zapojuje do pomoci a zároveň jedinou takto angažovanou firmou z Litoměřicka, je právě firma Lafarge Cement, a. s. z Čížkovic. „Velmi nás mrzí, že se do firemního dobrovolnictví nezapojuje více firem z Litoměřicka. V jiných regionech je běžné, že firmy sami oslovují dobrovolnická centra s nabídkou pomoci, u nás je tomu bohužel tak pouze u firmy Lafarge,“ říká Veronika Vedejová. Motivací pro jiné firmy by mohl být postřeh jednoho z dobrovolníků: „Byl to náročný den, na to že jsme jeli téměř v sedm hodin v kuse, to ale neskutečně uteklo. A vděčnost místních obyvatel za to stojí.“

Související galerie